list.gif
Jan Honzík: Velké buddhistické školy I - théraváda Tisk
Velké buddhistické školy a jejich vývoj
Jan Honzík

  Buddha Gótama (Buddha Šákjamuni) žil podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně v 5. století před naším letopočtem. Buddha - probuzený a osvobozený učitel, dhamma (skt. dharma) - nauka, kterou objevil a předával, a sangha - společenství jeho následovníků, představují tři klenoty (pa. ti-ratana), k nimž se pravděpodobně všechny školy buddhismu vztahují jako ke svým základním hodnotám. Tyto tři klenoty tvoří jakýsi společný jmenovatel rozmanitých buddhistických škol a tradic, které vznikly za 2500 let od Buddhovy smrti do dneška. V následujícím článku se pokusím ty největší buddhistické školy stručně charakterizovat a poukázat na jejich historický vývoj.

 
Théravádový buddhismus
 
    Théraváda (skt. sthaviraváda) - doslova „učení starších“ - představuje historicky nejstarší dochovanou formu Buddhova učení. Tato tradice se též někdy nazývá jižní buddhismus, neboť je rozšířena především v zemích jižní Asie - na Srí Lance, v Barmě, Thajsku, Laosu a Kambodži.

Učení théravádového buddhismu jsou zaznamenána v pálijském kánonu Tipitaka (doslova „Tři koše“). Tento rozsáhlý literární pramen sestává ze třech základních částí: (1) Sutta-pitaka (sbírka rozprav) je rozsáhlým souborem Buddhových promluv a rozhovorů s jeho žáky. (2) Vinaja-pitaka (sbírka disciplíny) obsahuje pravidla disciplíny pro mnichy a mnišky. (3) Abhidhamma-pitaka (sbírka „vyšší nauky“) shrnuje Buddhovo učení v systematizované formě a bývá označována jako buddhistická psychologie či filosofie. Dvě první sbírky - Sutta-pitaka a Vinaja-pitaka - byly sestaveny na prvním buddhistickém koncilu, který se konal krátce po Buddhově smrti (4.-5. st. př. n. l.) ve městě Rádžagaha a účastnilo se jej 500 předních Buddhových žáků. Podle théravádové tradice se na tomto koncilu stala součástí kánonu též Abhidhamma-pitaka, to však není všeobecně přijímáno.

K prvnímu štěpení do té doby jednotné obce Buddhových žáků dochází pravděpodobně po druhém a třetím koncilu, které se konaly ve Vesálí a Pátaliputtě přibližně sto let po Buddhově smrti. Neshody se týkaly uplatňování některých řádových pravidel a interpretace některých částí nauky. Tyto rozpory vedly k rozdělení mnišské obce do dvou škol, nazývaných sthaviraváda a mahásánghika. Na základech sthaviravády vznikly v Indii ve 3. století př. n. l. tři významné školy: puggalaváda, sabbatthiváda (skt. sarvástiváda) a vibhadždžaváda
 
Ve 3. století př. n. l. dochází za vlády magadhského panovníka Ašóky k významnému rozšíření Buddhova učení též za hranice Indického poloostrova. Z období jeho vlády pocházejí také první písemné záznamy kánonu. Díky misi Ašókova syna, arahata Mahindy, byla Buddhova nauka přenesena na Srí Lanku (kolem r. 250 př. n. l.). Tato forma Buddhova učení, vycházející z vibhadždžavády, vešla ve známost jako théraváda. Na Srí Lance byl v 1. století př. n. l. poprvé zaznamenán celý kánon písemně. Především odtud se později rozšířila théravádové tradice do dalších zemí jižní Asie.
 
Théravádový buddhismus představuje velmi rozsáhlý a komplexní soubor nauk, který nelze jednoduše zredukovat na několik principů, neboť - jak vyplývá z pálijského kánonu - Buddha vedl každého žáka tím individuálně nejvhodnějším způsobem. Mezi základními naukami bychom nicméně mohli uvést čtyři vznešené pravdy (arija-sačča), osmičlennou ušlechtilou stezku (arija-atthangika-magga), nauku o ne-já (anattá), podmíněné vznikání (patičča-samuppáda), čtyři podklady všímavosti (satipatthána) a další.  Théraváda zdůrazňuje podmíněnost mezi etickým jednáním (síla), soustředěním (samádhi) a osvobozujícím poznáním (paňňá). Mezi základní a nejrozšířenější meditační praxe théravády patří meditace vhledu (satipatthána-vipassaná), meditace klidu (samatha) a meditace dobrotivosti (mettá).
 
 
Úryvek z knihy Jednota v rozmanitosti - Buddhismus v České republice, která vychází v březnu 2010 v nakladatelství DharmaGaia.
Celý článek Velké buddhistické školy a jejich vývoj s ilustračnímu mapami a poznámkami je možné stáhnout v PDF
zde.
 
Další >
PRAVIDELNÉ SCHŮZKY: Pražské buddhistické centrum Lotus, Dlouhá třída 2, středa od 19:15